Z historie
Úvodem
Motokárový sport v ČR a tehdejší ČSSR se může i přes svoji poměrně krátkou existenci pochlubit výbornými výsledky našich jezdců,přičemž vrcholem bylo získání titulu mistra Evropy v roce 1980,jehož držitelem byl tehdejší zasloužilý mistr sportu pan Milan Šimák.Tento obrovský úspěch byl vyvrcholením mnohaleté práce,odříkání a discipliny. Motokárový sport je dosti náročný a ve vrcholové podobě se stává takřka "vědou".Věřte či nevěřte,motokárový sport není jen tak jednoduchý a i když si někteří z nás mohou myslet, že motokára je hračka a řeknou si,"vždyť je to jen pár trubek a nevelký motor",není tomu tak. Zkrátka si jen neuvědomují,že se za tím ukrývá nesčetné množství práce a důležitou roli zde hraje i fakt,že musíte dobře zvládat řidičské umění. Ona totiž jízda v takovém závodním stroji, který je pouze 3 cm nad zemí a který akceleruje zpočátku stejně tak rychle jako např.Formule 1, je doslova plná adrenalinu a respektu.Rychlá reakce je proto základní vlastností a stává se nezbytnou podmínkou pro tento druh sportu.Důležitý je hlavně požadavek na rychlou reakci při startu a obrovskou pozornost při závodě,která je důležitá především proto,aby nedošlo k nebezpečným kolizím a pak k nenahraditelné ztrátě.
Něco málo z historie
Motokárový sport,tzv.karting vlastně vznikl někde ve Spojených státech.Říká se,že se zrodil mezi americkými vojenskými piloty,kteří si tak krátili chvíle mezi bojovými lety v době druhé světové války.Jako rok zrození kartingového sportu je udávám rok 1956.Tehdy se stal jeho "otcem" Ing.Art Ingels od firmy Curtiss Craft Company,která se zabývala stavbou speciálních automobilů pro závody na 500 mil v Indianopolis.Motokára tehdy byla sestrojena z jednoduchého a poměrně vysokého trubkového rámu,do kterého tehdy namontoval Ing.Ingels motor Westbend ze sekačky na trávu.O měsíc později u příležitosti závodů sportovních automobilů v Pomoně,předváděl Duffy Livingstone tuto "káru" veřejnosti.Později se stal výrobcem motokár a od roku 1957 uspořádal první skutečné závody.V té době se jich zúčastnili mladí i staří jezdci se všemi možnými "monstry" vlastních konstrukcí. Hovořilo se také o tom,že tehdejší dřevorubci z Kanady montovali motory z pil na kácení stromů do dřevěných podvozků a také s nimi závodili. Obliba motokár rychle vzrůstala a tak se pozvolna začalo uvažovat o sjednocení výbavy,rozměrech, zdvihovém objemu motoru a motokárových dráhách. V prosinci roku 1957 byl založen GO-kart Club of America.Od té doby se rok 1957 datuje jako "oficiální"počátek motokárového sportu.Z Ameriky do Evropy se dostaly motokáry až v letech 1958-1959.Evropa však byla tehdy ještě stále k těmto závodům skeptická,ovšem postupem času si motokárový sport získal velikou oblibu a začaly se objevovat zmínky v časopisech a v novinách.Toto mělo za následek vznik několika firem,které se začaly zaobírat výrobou motokárových podvozků a jejich příslušenství. Z Ameriky byly dováženy motory McCulloch,Homelute a Westbend,které však nestačily pokrýt poptávku.Na motokárové scéně se proto začaly objevovat i výrobky firem z Evropy např.Still,Ilo,ale také speciálně vyvinuté motokárové motory firmy König,specializující se především na výrobu závodních lodních motorů.Velká poptávka také byla po motorech firem,které vyráběly motorky např.Villiers,Maico,Bultaco či Montesa.Snad nejvíce si motokáry získaly přízeň v Itálii.Tato země má velikou motoristickou tradici.Různé firmy zde tehdy vyráběly také např.první šoupátkové motory bez převodovky.Do roku 1962 však byl stále motokárový sport považován mezinárodní federací automobilového sportu FIA jen za zábavu.V březnu tohoto roku se v Paříži nakonec ustanovila mezinárodní komise pro motokárový sport tzv.CIK (Commission Internationale de Karting).Karting se od té doby stal oficiální motoristickou disciplínou a byly vypracovány první mezinárodní řády kartingu.V roce 1962 se konaly první závody mistrovství Evropy a zvítězila Anglie před Belgií a Francií.V roce 1963 vydala CIK nové předpisy pro používané motory a rozdělila je do dvou kategorií. Jednalo se o třídu 100 cm3,kde byla také stanovena nejmenší celková hmotnost 115 kg a třída 200 cm3 s nejmenší celkovou hmotností 125kg. Rok 1963 byl velice významným z hlediska motokárového sportu.V Mainzu se uskutečnila první motokárová výstava,byly vyrobeny první speciální bezdezénové pneumatiky,italské šoupátkové motory KOMET dávaly výkon 9,5kW (13k) a na konci sezony se na mezinárodním závodě v Barceloně objevila motokára se stokubíkovým motorem,která na rovině vyvinula rychlost přes 150 km/h.V letech 1964-1966 se vyšvihly na výši motory hlavně italské produkce Parilla.Italští jezdci vítězili se svými stroji a motory takřka bezkonkurenčně.Zajímavostí je např.i to,že v roce 1966 na mistrovství světa jednotlivců zvítězila tehdy poprvé žena-Italka Susy Raganelliová. Mezi úspěšnými motokárovými jezdci se nejednou objevili pozdější jezdci Formule 1,respektive něktreří z nich odjezdili své začátky právě v motokárách.Nelze sice říci,že právě motokáry jsou tzv."odrazovým" můstkem pro tyto závodníky,ale bývalí špičkoví motokáristé jsou většinou jezdci Formule 1.Mezi nejznámější jezdce patřili např.A Prost či E.Fittipaldi a další.
(toto je archivní snímek "šestikolky",která je motokárovou koncepcí po vzoru automobilů Tyrell Formule 1)
Počátky československého motokáristického sportu
Československým motokáristům nedostupnost motorů tzv."stovek"bez převodovky bránila jakémukoliv kontaktu a vývoji.Od někdejších klasických motokár s motory 100 cm3 přešli naši jezdci na motocyklové motory se zdvihovým objemem 125 cm3.Tyto byly vyráběny v bloku s převodovkou a tak vznikla další třída motokár.Stopětadvacítky byly označovány za tzv.třídu "C".Jejich výkon stoupl na trojnásobek a také počet převodových stupňů se zvětšoval podle toho,jak se vyvíjely motokrosové soutěžní či silniční závodní motory.Používány byly i tzv.dvouvýfukové stopětadvacítky JAWA-ČZ.První větší závod se uskutečnil v Karlových Varech. První mistrovství ČSSR se konalo v roce 1970,kdy se na prvním místě umístil L.Bedřich,druhý byl F.Dykast a třetí místo obsadil P.Kyselý.Tito dva jezdci se také v roce 1973 zúčastnili prvního mistrovství Evropy a ihned se zařadili mezi elitu.F.Dykast a P.Kyselý tehdy obsadili celkově sedmé a čtrnácté místo,což byla v té době veliká senzace.
Co je to motokára
Motokára,jakkoliv vypadá jako velmi jednoduché sportovní vozidlo,je tvořena dle určité výrobní dokumentace. Její výroba zabere velké množství času. Říká se,že špičková motokára představuje při její výrobě a přípravě k závodům až dvatisíce hodin kvalitní a vysoce precizní práce.Při vlastní výrobě si motokáru lze individuelně vylepšit,ale základ je tvořen stále dle dokumentace. Motokára je tvořena z podvozku,který představuje její základ. Jeho rozměry a celkové uspořádání jsou určeny technickými předpisy.Další součástí je motor,který bývá většinou na pravé straně motokáry. U starších jsou známé především motory ČZ typ 516.Ovládání je buď dvoupedálové nebo třípedálové s řadící pákou v blízkosti volantu.Kola motokár jsou neodpružena,řízení je velmi jednoduché a z rejdu do rejdu stačí jen nevelké otočení volantem. Převodovka je ve velké většině šestistupňová.Chladiče jsou umístěny dosti různorodě.Někdo je má šikmo na boku motokáry.Pneumatiky se používají dle povrchu dráhy.Měkká pryž je spíše na suchou dráhu,lépe se po zahřátí přilepí k povrchu a tvrdší směs je spíše na mokrou trať.Zajímavostí je i tzv.příslušenství,mezi které patří nejen palivová nádrž,čerpadla,řemeny a řetězy,ale také různá závaží v podobě plátů olova,která si musí někteří jezdci přidávat na své závodní stroje z důvodu váhového limitu.Výkony motokár jsou v každém případě úctyhodné a mnohým nezasvěceným připadají až neuvěřitelné.Jejich obrovská akcelerace a schopnost manévrování jsou zárukou kvalitního sportovního vyžití,přičemž se v určitých okamžicích dostanete mnohdy i na neskutečnou rychlost mezi 100-180km/h.
(archivní snímek ovládacích elementů motokáry-např.ovládání spojky)
zdroj:kniha závody motokár vydaná Úst.radou Automotoklub Svazarmu ČSSR 1982